Nutná izolace, která v menší či větší míře trvá už téměř dva roky, nejistá budoucnost, strach o sebe sama, blízké i práci, převrácený denní režim, nové povinnosti související s distanční výukou nebo zvýšenou péčí o domácnost. To vše jsou pocity a situace, které s sebou nutně přinášejí vysokou dávku stresu.
Hledáte dobrého zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Američtí psychiatři Thomas H. Holmes a Richard H. Rahe sestavili tabulku třiačtyřiceti zátěžových životních situací, které nám působí stres a mohou tak přispívat k rozvinutí onemocnění. Jen do pracovních povinností, které změnila pandemie, zasahuje různou váhou hned několik z nich: jiná náplň práce a odpovědnosti, změna životních podmínek, nové rozložení pracovní doby nebo změna osobních zvyků.
A to ještě máme naloženo každý zvlášť – jeden pečuje o nemocného, druhému zemřeli příbuzní, jiný ztratil práci a nemá na splácení hypotéky.
„Pandemie se také stala živnou půdou pro rozvoj závislostí a nejedná se zdaleka pouze třeba o drogy a alkohol, i když je prokázáno, že od počátku pandemie vzrostla v rámci domácností míra agrese, a to velmi často vlivem zvýšené konzumace alkoholu. Není divu, že se postupem času stále více lidí uchyluje k odborné péči o své psychické zdraví,“ říká Petra Prchlíková, obchodní ředitelka Up Česká republika.
Od kadeřníka po psychologa
V progresivnějších firmách začali mentální zdraví svých zaměstnanců opečovávat už loni během prvního, jarního lockdownu. Začalo se cvičit. Online lekce jógy i posilování dostaly pevné místo v pracovním programu, aby lidé zůstali vitální a svěží.
Podniky začaly své lidi hýčkat benefity přinášenými až k domovním dveřím – ať to byl teplý oběd, nebo služby kadeřníka. V kancelářích se přes léto zavedly vitaminové dny, kdy se lidé v kuchyňkách scházeli nad mísami čerstvého ovoce.
Na podzim to ale přestalo stačit. Všímaví manažeři začali na konci online porad vyhlašovat půlhodinky všeobecné zábavy, kde si kolegové jen tak popovídali o všedních starostech. Čím dál častěji se začal k týmu připojovat i psycholog.
„Zatímco v dubnu 2020 se dle průzkumu společnosti Soulmio nějakým způsobem staralo o duševní zdraví svých zaměstnanců pouze 18 procent zaměstnavatelů, v říjnu téhož roku už to bylo 31 procent. V kancelářských oborech pak dle našeho průzkumu ABSL jejich podíl v uplynulém roce vystoupal dokonce na 40 procent,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace podnikových služeb.
Mnozí zaměstnavatelé zařadili do benefitů i osobní konzultace s psychologem online. „Forma pohovoru přímo ze známého a bezpečného prostředí se stala mezi lidmi oblíbenou. Možnost pohovořit o svých problémech s odborníkem může sloužit i jako prevence právě před rozvojem závislostí. Zároveň tento způsob péče o duševní zdraví často pomůže vyřešit akutní problém oproti technikám ke zvládání stresu, které často vyžadují čas k osvojení dovedností,“ říká Prchlíková.
Mládí sobě
Psychologická pomoc se pomalu, ale o to důrazněji propracovává na přední místa mezi firemními benefity. „Více než třicet procent zaměstnavatelů zařadilo tuto oblast i do svého školicího plánu a místo klasických dovedností se školení více orientují na oblast péče o sebe sama v oblasti duševního zdraví,“ poznamenává Petra Prchlíková.
Popovídáním s odborníkem ale péče nekončí. Kromě „klasické“ pomoci psychologa či psychoterapeuta se na sezeních seznamují zájemci i s mnohými metodami ke zvládání stresu.
„Těmi nejznámějšími je mindfullness či heartfullness. Dalšími způsoby zvládání stresu, které spočívají v sebepoznání a nalezení vnitřního klidu, se vytrvalé popularitě těší z těch trvalejších například jóga, z novějších je to třeba emoční fitness,“ říká obchodní ředitelka Up Česká republika.
Stále více firem reaguje na poptávku po péči o mentální zdraví a zavádí kroky ke zlepšení. „Největší zájem o tyto metody práce s psychikou projevují především mladší generace, nejčastěji jde o skupinu pod třicet let,“ říká Appleton z ABSL. Podle průzkumu asociace by benefity související s podporou duševního zdraví využila polovina pracovníků, další třetina by to zvažovala.
„Přestože se podobné kurzy začínají objevovat i v nabídce firemních benefitů a z vedení firem je o jejich zařazení zájem, samotní zaměstnanci jsou často zdrženlivější. Je proto vhodné přivést experty přímo do firmy a ukázat zaměstnancům, v čem tyto techniky spočívají a jak jim mohou pomoci najít cestu ke spokojenějšímu životu,“ poukazuje Petra Prchlíková.
Například zaměstnanci platformy Welcome to the Jungle mají první čtyři sezení s psychoterapeutem či koučem, během kterých zjistí, jaká forma terapie nebo tréninku jim vyhovuje nejvíce. Jiní zaměstnavatelé volí cestu workshopů s odborníky nebo nastavení pravidelných sociálních interakcí a přestávek, aby lidé měli dostatek odpočinku.
„Užitečné je také si udělat interní průzkum a zeptat se zaměstnanců, co je nejvíce trápí a na základě toho si vybrat nejvhodnější cestu,“ říká ředitel platformy Jan Klusoň.
Zejména u manažerských pozic pak boduje koučink, který by je provedl nelehkým obdobím. „Našim zaměstnancům nabízíme sezení s naší interní koučkou, která jim pomáhá jak v pracovní, tak i osobní oblasti. Počet kolegů, kteří jejich služeb využívají, rok od roku roste,“ uvádí Pavlína Janíková, HR ředitelka IT firmy Ness Czech.
Odborník na jediný klik
Technologie benefity pečující o duševní zdraví ještě posunuly. Například společnost Accenture vytvořila projekt Mental Health, který pomáhá řešit psychické problémy zaměstnanců za pomoci nejvyspělejších technologií i jejich kolegů. „Zahrnuje bezplatné a přísně důvěrné psychologické služby dostupné všem zaměstnancům i jejich blízkým příbuzným,“ říká Šárka Vránová, HR manažerka společnosti.
V pražském centru podnikových služeb SAP Services zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci mají volný přístup k Asistenčnímu programu společnosti SAP. Jde o odborné poradenství, které pomáhá vypořádat se s obtížnými situacemi v osobním a pracovním životě.
„Zavolat o radu si může zcela anonymně nejen zaměstnanec, ale i rodinný příslušník. Vědecké studie potvrzují, že dva ze tří lidí, kteří používali takové poradenství, spí lépe, mnoho z nich je až pětkrát šťastnější a 88 procent je schopných provést pozitivní změny ve svém životě,“ říká Lenka Pospíšilová, HR business partner SAP Services.
Zaměstnancům jsou čtyřiadvacet hodin denně na telefonu k dispozici psychologové, kteří jim pomohou s řešením nejrůznějších pracovních i soukromých situací.
Skvělé časy tak mají poskytovatelé těchto služeb. Zájem firem i zaměstnanců o psychoterapii potvrzuje i Roman Zámečník ze služby Hedepy, která firmám i jednotlivcům nabízí terapii online: „Úspěch firem mají na svědomí lidé v nich. Právě proto tak záleží na tom, jak se lidé v týmu cítí. A to nejen v těžkých dobách. Nejsme stroje a naše psychická pohoda se prolíná do všeho, co děláme. WHO odhaduje, že investice do mentálního zdraví týmů se vrátí více než čtyřikrát. Proto věřím, že dává smysl zabývat se psychickou pohodou ve firmě v jakékoliv době.“
Podle ředitele Hedepy Lukáše Krčila podobně uvažuje čím dál více manažerů. „Nejspíš proto evidujeme každý měsíc více a více týmů, které zavádějí Hedepy jako jeden z benefitů pro zaměstnance. Aktuálně se staráme o deset tisíc firemních zaměstnanců,“ dokládá Krčil.
