Při současné úrovni nezaměstnanosti a nedostatku zaměstnanců, který trápí mnoho firem, potřebují zaměstnavatelé každou schopnou pracovní sílu. Mnoho firem sice dává přednost mladším pracovníkům, stále více si jich ale uvědomuje, že i starší generace má skutečně co nabídnout.
„V médiích a ve veřejné diskusi se často probírá ohrožení této skupiny na trhu práce, což nahrává tomu, že si tito zaměstnanci dobrého místa váží,“ říká marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Součková. Dalším důvodem setrvávání u jednoho zaměstnavatele je podle ní i fakt, že pro tuto skupinu již nemusí být tak významnou motivací vyšší mzda či kariérní postup, za kterými mnozí mladší zaměstnanci cestují k jiným zaměstnavatelům.
Pozitivní jsou také zkušenosti řady firem, kde má věková skupina 55+ své pevné místo. A to napříč nejrůznějšími pozicemi.
Zastoupení zaměstnanců 55+? Někde i třetina
Často přitom tito lidé představují u zaměstnavatele silně zastoupenou skupinu. Například v Lázních Luhačovice je průměrný věk zaměstnanců 47 let. Ve skupině 50 až 59 let mají celou jednu třetinu zaměstnanců, dalších 80 zaměstnanců je dokonce ve věku mezi 60 a 69 lety. Týmy jsou však vyrovnané, třicátníci a čtyřicátníci tvoří 40 procent z věkové skladby zaměstnanců. „Spolupráce věkově smíšených týmů funguje bez problémů, a pokud už se nějaký problém objeví, věk v něm nehraje roli,“ dodává Michaela Kadlecová, personalistka společnosti Lázně Luhačovice a.s..
Silné postavení mají rovněž u výrobce oken VEKRA. Společnost zaměstnává více než tisíc zaměstnanců. Více než 100 jich je mladších 30 let, téměř 150 z nich je ve věku nad 55 let. Téměř polovina těch z kategorie 55+ zastává pozice ve výrobě, přibližně dvacet jich pracuje na obchodních zastoupeních firmy. Zastoupeni jsou i v administrativě, v zákaznickém servisu, financích, expedici, tedy napříč celou firmou.
Mají zde i 12 zaměstnanců, kteří už, jak se říká – přesluhují, jsou v důchodovém věku. „Jednomu z nich je dokonce úctyhodných 76 let, je to šikovný elektrikář a pracuje u nás na DPP,“ říká Jan Bek, ředitel společnosti VEKRA. „Většina kolegů v důchodovém věku pracuje na zkrácené úvazky. Je to pochopitelné, práce ve výrobě je namáhavá a zvládat ji ve vyšším věku při plném úvazku je, myslím, extrémně náročné.“
Zaměstnance i v důchodovém věku mají rovněž u výrobce dveří Solodoor. „Pracovní smlouva odchodem do důchodu nekončí. Je mnoho pracovníků, kteří berou důchod jako jasnou metu ukončení práce, ale je i dost těch, kteří rádi pracují dál,“ konstatuje Lena Geryková, personální manažerka Solodooru. Těch ve věku 55+ je v této firmě pětina.
Své místo mají padesátníci a starší také u výrobce rekuperačních systémů a designových radiátorů Zehnder. Představují 20 procent zaměstnanců. „To je podle mého názoru zdravý poměr,“ říká Jiří Štekr, vedoucí společnosti Zehnder Group Czech Republic. Pracují na vedoucích pozicích, jako obchodní zástupci či jako specialisti zákaznického servisu. Zhruba 40 procent míst zastávají v této firmě zaměstnanci ve věku mezi 30 a 40 lety. Velmi podobný procentuální poměr zaujímají ti ve věku 41 až 55 let.
Věkově pestré složení mají také v Zoo Jihlava. Lidé ve věkové skupině 55+ tu přitom tvoří zhruba 15 procent zaměstnanců. „Práce v zoologické zahradě je specifická a hodně lidí tu zůstává dlouhá léta, například chovatelé i 20 let a více. Vztah ke zvířatům je silný a zaměstnanci jsou tu tak často ‚na celý život‘,“ říká Simona Kubičková, vedoucí marketingového oddělení Zoo Jihlava.
Necelých 10 procent zaměstnanci nad 55 roků pak mají také v Home Credit, jsou rozprostřeni napříč různými pozicemi.
Když je nutná dobrá kondice
Někdy tu ale přece jenom určité limity jsou. Například společnost Zeelandia v současné době nejčastěji obsazuje pozice ve výrobách. „Na samotný věk nehledíme, ale je pro nás důležité, aby zájemci zvládali fyzicky náročnou práci, které se ve výrobě nelze vyhnout,“ vysvětluje Michala Raganová, HR manažerka společnosti Zeelandia. U starších kandidátů mají samozřejmě v tomto směru větší obavy a často i oni sami už při první schůzce vyhodnotí, že fyzicky by to pro ně bylo příliš náročné. Pokud se ale rozhodnou nastoupit, zátěž podle Raganové paradoxně často snášejí lépe než mladí.
A jsou zde ještě další přednosti. „Z naší zkušenosti mohu říci, že zaměstnanci ze starší věkové skupiny jsou manuálně zručnější oproti nastupující mladší generaci, a navíc jim práce u stroje nevadí. Mají dobré pracovní návyky, jsou spolehliví,“ popisuje Zdeněk Janovec, majitel společnosti Powerprint. „Trochu se obávám, kdo tyto ročníky zastoupí, až odejdou do důchodu, protože mladí lidé nemají o manuální práci příliš zájem.“ Chuť do práce vnímá jako jednu z předností starších zaměstnanců také Ivo Ulich, majoritní akcionář rodinné manufaktury M&T, která vyrábí dveřní a okenní kování.
Ve službách si zkušenosti cení
Podobně je tomu i v dalších oborech, třeba v hotelnictví a gastronomii. „Vzhledem k tomu, že hospitalita zahrnuje převážně provozní pozice, které jsou fyzicky i psychicky náročné, je mým hlavním úkolem zajistit správné podmínky, aby se starší kolegové na dané pozici cítili dobře, a ubezpečit se, že pro ně není příliš náročná,“ říká Petra Slabá, HR ředitelka OREA Hotels & Resorts. Jiný limit, než je zdraví, dostatek fyzických sil a obecně pozitivní přístup k novinkám, ale nevidí.
Týmy na OREA hotelech jsou tak věkově smíšené. „Nedovedu si představit naše provozy bez takových zaměstnanců, jako je například elegantní starší pán na recepci s dokonalým chováním a nekonečnou trpělivostí, barman nebo vrchní, ať už dáma nebo pán, se znalostí bezchybné konverzace v několika jazycích a špičkovým servisem nebo pan kuchař, který už tu svoji dokonalou svíčkovou uvařil sto tisíckrát či třeba údržbář, který zná hotel do posledního šroubku,“ uvádí pár příkladů Slabá. Zkrátka člověk, který svoji práci dělá třeba 30 nebo i 40 let a stále ji má rád, je pro firmu profesionálem k nezaplacení.
Stejný pohled na věc mají také v Lázních Luhačovice. „Někteří pracovníci u nás pracují celý svůj profesní život,“ potvrzuje Kadlecová. Někteří nekončí ani s důchodovým věkem a ve firmě zůstávají dále. Samozřejmě v kategorii 55+ přijímají i nové zaměstnance, a to hlavně na provozní pozice. „Mohou to být zaměstnanci do zdravotnických provozů, zejména lékaři, všeobecné sestry či sanitářky, nebo pracovníci do gastronomických provozů, jako jsou kuchaři, číšníci, servírky a pomocníci v kuchyni,“ upřesňuje Kadlecová.
Starší chodí k lékařům méně často než mladí
Zažité předsudky, které vůči starším pracovníkům u mnoha zaměstnavatelů stále přetrvávají, oslovené firmy nesdílejí. Například vyšší nemocnost a časté chození k lékařům o ohledem na častější chronická onemocnění. Zkušenosti z praxe totiž ukazují něco jiného.
„K lékařům chodí, ale v průměru méně než juniorní pracovníci,“ konstatuje Janovec. Stejnou zkušenost mají také ve firmě VEKRA. „Lidé vyššího věku mají disciplínu, je jim vlastní pracovitost, nesoustředí se na sebepozorování a nechodí k lékaři s každým píchnutím. To jsou slova mého kolegy, šéfa výroby našeho největšího závodu v Husinci,“ říká Jan Bek. Nižší nemocnost starších pracovníků potvrzuje také Home Credit.
Pokud ale zaměstnanec častěji k lékaři chodit potřebuje, obvykle se najde řešení. „U administrativních pozic to způsobuje minimální problémy, nicméně v provozu už to může být problematičtější,“ uvedla Kadlecová. Všechno se ale dá vyřešit, důležité je plánování a vhodná komunikace. „Pokud s tím vedoucí umí pracovat, vznikají spíše další příležitosti pro pracovníky, kteří si u nás přivydělávají, jako jsou bývalí zaměstnanci již v důchodu a různé skupiny brigádníků,“ doplňuje Kadlecová.
U výrobce nábytkových dvířek Trachea na to jdou jinak. „Bohužel, s narůstajícím věkem přibývají i zdravotní neduhy, tak to prostě je,“ říká Adam Bartošek, místopředseda správní rady společnosti Trachea. Zaměstnance se proto snaží motivovat, aby se návštěvy u lékaře v pracovní době snažili co nejvíce omezit. Zavedli systém odměňování za minimální návštěvy lékaře v průběhu roku. Od té doby se podle Bartoška všichni zaměstnanci snaží navštěvovat lékaře ve svém volném čase.
Pochopitelně totiž nejsou všichni stejní, jedno zda mladí či starší. „Ve výrobě máme pracovníky, kteří si automaticky návštěvu u lékaře objednávají na dobu, kdy nebudou v práci. A pak jsou takoví, kteří vám návštěvu lékaře oznámí den předem a nezajímá je, jak si mistr poradí s tím, že tam nejsou,“ popisuje Geryková. Vše je tedy podle ní o domluvě a ochotě.
Když chtějí, nové věci se naučí
Neplatí ani zažitý stereotyp, že se starší zaměstnanci nejsou schopni naučit novým dovednostem. „To, jestli se chce člověk učit novým věcem a pracovat na sobě, nezáleží na věku, ale na jeho osobním nastavení,“ zdůrazňuje Radana Šoupalová, HR manažerka společnosti Dřevojas.
S tím souhlasí i ostatní oslovení zaměstnavatelé. „V některých případech bylo sice poměrně náročné přimět dlouholeté zaměstnance ke změně postupu v podobě používání moderních technologií a vyměnit skládací metr za laserový metr či papírový blok za iPad, ale i to se nakonec podařilo,“ říká Bek.
Když tedy chtějí, jde to. „Důkazem toho je rekvalifikace a také vzdělávání v rámci firmy, do kterého se často zapojují i pracovníci z věkové kategorie 55+,“ potvrzuje Michaela Kadlecová.
Mezigenerační učení
I přes případné komplikace však mnoho firem nedá na starší zaměstnance dopustit. „Jsou pro nás nepostradatelní, protože mají bohaté životní a pracovní zkušenosti, což je pro další rozvoj firmy a výrobu zásadní. Zkušený starší kolega může být prospěšný při zaškolování a adaptaci nových zaměstnanců, jejich následném koučinku a podobně. Starší zaměstnanci si také práce více váží a jsou loajálnější,“ říká Šoupalová.
Věkově smíšené týmy a pracovní skupiny si pochvalují i ve firmě Trachea. „Je extrémně důležité, aby starší zaměstnanci předávali zkušenosti mladším. A to jak ty pozitivní, tak ty negativní,“ zdůrazňuje také Bartošek. Mladší kolegové pak podle něj předávají těm starším energii a „drive“, případně i tendenci dělat věci odvážněji.
Stejnou zkušenost má rovněž firma VEKRA. „Sleduji, jak těm starším na věcech záleží, dělají poctivou práci a jsou na naše výrobky hrdí. Stejný přístup a postoj vyžadují i od ostatních, a především pak od nových kolegů. Tak jim předávají rady, vysvětlují, pomáhají a častokrát jen čistě z vlastní iniciativy, protože jim na firmě záleží,“ popisuje Bek. Doplňuje, že však mají i řadu mladých a šikovných kolegů, kteří přinášejí do firmy čerstvou energii, odhodlání se ukázat a něco tu dokázat. Ti pak zvyšují tlak na takové, co se jen vezou.
Podobně to funguje i v administrativních profesích. „Starší lidé si práce více váží a vykazují vyšší loajalitu. Někteří jsou ve svých týmech tahouny a nové věci dokonce sami nosí a inspirují mladší kolegy, ale i takové, kteří jsou pasivnější,“ říká Miloš Nejezchleb, ředitel divize Lidské zdroje a Operations Home Credit.
Někde je takzvaný reverzní mentoring, tedy mezigenerační učení na pracovišti, kdy se od sebe vzájemně učí mladá i starší generace, přímo součástí firemní politiky. „Zástupci mladší generace s sebou přináší know-how v oblasti technologií, komunikace přes moderní nástroje nebo třeba neotřelých postupů a trendů při řešení zaběhlých situací a problémů. Oproti tomu starší generace disponuje většími zkušenostmi a znalostmi řízení týmů či projektů,“ popisuje HR manažerka MONETA Money Bank Klára Escobar. Také ona zastává názor, že vzájemné sdílení těchto principů je výhodné pro všechny strany, mladší i starší kolegy a samozřejmě i společnost jako takovou.
Hledáte práci pro seniory? Vyberte si z aktuální nabídky práce na pracovním portálu jobDNES.cz |
