Zaměstnavatelé nemůžou být jen spotřebiteli práce, říká šéfka náborářské firmy

04.03.2021

Pandemie koronaviru změnila způsob práce a její organizaci. Firmy se musí transformovat, reorganizovat. A to zásadně proměňuje jejich potřeby na dovednosti zaměstnanců. Rekvalifikace, zvyšování kvalifikace a inkluze, tedy přivádění lidí na trh práce, kteří se dříve tolik zapojit nemohli, se tak stanou nutností.
Zaměstnavatelé nemůžou být jen spotřebiteli práce, říká šéfka náborářské firmy

Změny na trhu práce nastartovala technologická revoluce. A současná situace je ještě zrychlila. Výsledek? Na jedné straně již 225 milionů lidí po celém světě ztratilo vlivem pandemie svá zaměstnání, na druhé straně firmy nemohou najít vhodné pracovníky na svá otevřená pracovní místa. „Jinými slovy, na poli pracovních příležitostí se značně prohlubují nerovnosti, přibývá ohrožených skupin,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.

Snažíte se najít práci? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz a vyberte si ze široké nabídky pozic.

Co to znamená pro firmy?
Firmy se potřebují umět přizpůsobit rychlejším cyklům talentů, než tomu bylo v minulosti. Potřebují vytvořit agilní, multifunkční týmy s mnoha dovednostmi stejně tak, jak se tomu již děje v mnoha IT odděleních.

Co musí udělat proto, aby toho dosáhly?
Potřebují používat kvalitní systém hodnocení dovedností a data, aby mohly předvídat výkon a měly přesný obrázek o dovednostech zaměstnanců. Mohou tak poznat dovednosti jednotlivce, jeho silné stránky a styly nad rámec vztahu manažer – pracovník. Díky tomu budou vědět, kam přesunout talenty takovým způsobem, aby lidé naplno využívali svůj potenciál.

A jaké nároky to bude klást na zaměstnance?
Aby lidé mohli dělat novou práci s novými dovednostmi, budou se muset průběžně učit. Proto je v dnešní domě nesmírně důležitá schopnost učit se, tedy přesněji, touha a schopnost průběžně rozvíjet své dovednosti.

Mgr. Jaroslava Rezlerová

  • Vystudovala češtinu a francouzštinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.
  • Na univerzitě ve francouzském Lille získala titul DESS.
  • Od roku 2001 je generální ředitelkou největšího zprostředkovatele práce v ČR, amerického ManpowerGroup.
  • Zároveň působí jako prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Jenže ne každý takovou touhu a schopnost má…
To je samozřejmě pravda. Lidé, kteří mají vysokou schopnost učit se, u sebe dokážou rozvíjet žádané dovednosti. A to jim otevře více možností. Ti, kteří takovou schopnost nemají, se budou muset rozvíjet ve svém zaměstnání nebo se přesunout jinam.

Takový vývoj je podle vás opravdu nevyhnutelný?
Opravdu si to myslím. Firmy už nemůžou být pouhými spotřebiteli práce. Potřebují být budovateli cyklů talentů, pomáhat lidem rozvíjet svou odolnost a schopnost přecházet z jedné role do druhé. V Revoluci dovedností budou tímto způsobem lidé schopnosti robotů umocňovat, spíš, než aby se jimi nechali nahradit.

A co do nedávna tak často skloňované soft skills, tedy měkké dovednosti? Jakou roli přisuzujete těm?
Měkké dovednosti jsou pro firmy stále důležitější. Ty se špatně hledají, a ještě hůř se učí. Poptávka po technologických a digitálních dovednostech roste napříč všemi pracovními pozicemi, ale firmy se zaváděním automatizace především rutinních činností čím dál více oceňují typicky lidské měkké dovednosti jako je analytické myšlení a komunikace. Kandidáti s lepšími kognitivními dovednostmi, kreativitou a schopností zpracovávat komplexní informace, kteří se současně dovedou přizpůsobit a jejich okolí je má rádo, můžou očekávat lepší kariéru. Do roku 2030 vzroste poptávka po měkkých dovednostech, tj. sociálních a emocionálních dovednostech, napříč všemi odvětvími.

Toto všechno zní zajímavě. Obávám se ovšem, že spousta lidí si tuto teorii vůbec neumí „přiřadit“ k praxi. Můžete popsat konkrétně, kde a jak se vámi popisované změny projevují?
Přesuny kompetencí jsou vizuálně nejvíce patrné ve výrobních firmách, protože místo montážních dělníků přibývají ve výrobě roboti. Tyto firmy tak potřebují mnohem více údržbářů, techniků, mechaniků, elektrikářů, procesních inženýrů a podobně.

Týká se to i služeb?
Bezpochyby. Z hlediska rozsahu transformace a nutnosti rekvalifikace a vzdělávání lidí bych zde dala na přední příčku finanční sektor, který se připravuje na velké změny, a to od účetních přes bankovní úředníky, kteří jsou v přímém kontaktu se zákazníkem, až po finanční analytiky. Tyto profese jsou nahrazovány softwarem, využíváním velkých dat, přechodem na online komunikaci s klienty nebo kompletní změnu business modelu, který umožňují digitální platformy.

Kolik pracovních míst to podle vás ohrožuje?
Odhadujeme, že v oblasti financí může být ohrožena až polovina pracovních pozic, což je více než v jakékoliv jiné odborné profesi. Digitální automatizace zredukuje část náplně práce pokrývající rutinní činnosti. Specialisté se budou moci soustředit na nejodbornější část jejich práce, ale jejich celková potřeba zároveň klesne. Budou mít zajímavější práci, ale zároveň bude firma vyžadovat vyšší úroveň jejich dovedností. Již dlouho také klesá počet lidí pracujících na pobočkách v administrativě a za přepážkou.

Po kom naopak poptávka je a bude?
Vzhledem k tomu, jak se proměňuje způsob komunikace s klienty a tvorba přidané hodnoty, roste počet finančních poradců, telefonních prodejců a pracovníků zákaznické podpory. Jejich počet zřejmě převýšil počty zrušených míst na pobočkách, ale je zřejmé, že se jedná o zaměstnance s naprosto rozdílným profilem.