Zrušení daňových zvýhodnění nepeněžitých benefitů zaměstnanců a nadlimitních stravenek jsou jedněmi z více než padesáti opatření proti hlubokému schodku ve státním rozpočtu.
Našli jste si na portálu jobDNES.cz novou práci? Vyšlo to a máte nastoupit? |
„Nepeněžité benefity ovšem chápou zaměstnanci často jako součást svých příjmů a jejich odbourání zintenzivní tlak na růst mezd, který může být jedním z faktorů podkopání již tak chabého ekonomického růstu. Dalším aspektem je využití nepeněžních benefitů jako významného nástroje na podporu získání a udržení zaměstnanců,“ míní Petr Kymlička partner poradenské skupiny Moore Czech Republic a dodává, že v české ekonomice s chronickou nízkou mírou nezaměstnanosti a nedostatkem kvalifikované pracovní síly, může ztráta toho nástroje znamenat pro firmy problém.
Dopad na tři čtvrtiny zaměstnanců
Zrušení daňového zvýhodnění benefitů pro volný čas by mělo negativní dopad na více než tři čtvrtiny všech zaměstnanců v České republice, protože tyto benefity patří ze strany firem mezi nejvyužívanější a nejoblíbenější vůbec.
„Zaměstnavatelům by takový krok vzal možnost, jak nefinančně motivovat své zaměstnance a přilákat či udržet talenty na již tak velmi napjatém trhu práce. Vedl by také ke zvýšení daňové zátěže pro zaměstnavatele a zaměstnanci by přišli o benefity, které v současnosti významně přispívají k jejich kupní síle. Firmy by již neměly možnost své zaměstnance podporovat v mnoha oblastech, včetně vzdělávání, zdraví, kultury nebo sportu, za zvýhodněných podmínek. To by rozhodně mělo negativní dopad na příjmy státu a ekonomiku, protože již teď jsou benefity hrazeny ze zisku firem po zdanění,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel Sodexo.
Hospodářské komoře se nelíbí vyšší odvody živnostníků, chválí osekání dotací |
Omezení zaměstnaneckých benefitů také sváže ruce zaměstnavatelům v rámci jejich motivace a začnou také uvažovat nad jejich zrušením. Podle Tomáše Vrzala, finančního ředitele Agromexu, dovozce a distributora zemědělské techniky, tento krok sníží komplexnost nástrojů, které zaměstnavatelé v rámci HR mohou využít. Jak pro motivaci stávajících zaměstnanců, tak v rámci náboru těch nových.
„V konečném důsledku tak můžou zvažované kroky vést ke zvýšení mzdových nákladů, následně k optimalizaci stávajících zaměstnanců, a tedy snížení zaměstnanosti a omezení finančního zdrojování pro veřejné rozpočty, které od těchto kroků jsou očekávány,“ říká Vrzal.
„Zrušení volnočasových benefitů v rámci úsporného balíčku vnímáme jako nesystémový krok, který nepřinese očekávaný užitek žádné straně.
Vedle zaměstnavatelů, kteří ztratí možnost motivovat, udávat směr firemní kultury a upevňovat vazbu zaměstnance k firmě, a to ze zdaněných prostředků, dopadne zrušení negativně i na zaměstnance,“ potvrzuje také Filip Charvát, člen správní rady Benefity a.s.
Podle něj také více než dvě třetiny ze zaměstnanců spadá do nižších příjmových kategorií. „Benefity pro ně představují cestu, jak pečovat o své zdraví - rehabilitace, péče o zdravé zuby, oční optiky, pravidelně sportovat, vzdělávat se nebo za ně například financovat školkovné pro děti. Benefity výrazně pomáhají také lidem v exekuci,“ doplňuje Charvát.
„Díky části benefitů se může zaměstnavatel odlišit od konkurence, navíc tyto benefity tvoří druhou část odměny, která se pravděpodobně bude muset promítnout ve výplatě, což bude mít za následek zvednutí mzdových nákladů firmy,“ popisuje Josef Jankovský, HR ředitel Vuch.
Problém pro byznys s benefity
Již nyní mnohé firmy avizují, že s tímto návrhem vlády zásadně nesouhlasí a představoval by pro ně výrazný zásah do odměňování zaměstnanců.
„Chybějící peníze na volnočasové aktivity budou kromě zaměstnanců velkou ranou i pro všechna kulturní, sportovní a volnočasová zařízení, která si v posledních letech prošla peklem a útraty formou benefitů se na jejich příjmech podílejí významnou měrou,“ domnívá se David Rýc, ředitel vnějších vztahů, Up Česká republika.
„Pokud skončí daňová výjimka na volnočasové benefity pro zaměstnance, nemůžeme provozovat náš aktuální byznys model. Museli bychom kompletně přepracovat poskytování benefitů podle nové vzniklé situace a komunikovat s firmami ohledně jejich zájmu na ně nadále přispívat, míní Zoltán Finta, obchodní ředitel LemonPay české elektronické benefitní platební karty.
Stát by tedy nejen nevybral více peněz ze zdanění benefitů, které zaměstnavatelé jednoduše zruší, ale ještě by se připravil o příjmy z daní od sportovišť a dalších služeb.
Zdraží také nealko nápoje i balená voda, vláda je přesune do 21procentní DPH |
„Negativně by ovlivnil jak zdraví zaměstnanců, tak ekonomickou situaci například sportovišť, která se přitom stále ještě nevzpamatovala z období pandemie,“ dodává Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit.
S tím souhlasí také prezidentka České komory fitness Jana Havrdová, která upozorňuje, že to bude zásadní dopad na zdraví lidí, ale i na sportoviště „Sportoviště, která přijímají více než třicet procent benefitních karet, to určitě nebudou mít lehké,“ míní prezidentka.
Zároveň by 64 procent lidí tyto aktivity omezilo, pokud by za ně museli více platit, vyplývá z dat společnosti Multisport Benefit.
„Pokud dojde ke zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů a tím i k faktickému zrušení příspěvků na pohyb, přestane pětina českých zaměstnanců cvičit,“ říká Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit a dodává, že podle studie WHO má už teď nedostatek pohybu na svědomí až třicet procent nákladů na zdravotní péči v ČR, tedy přes 150 miliard korun ročně.
V balíčku by šlo jít dál. Třeba snížit počet policistů a vězňů, říká ekonom Stroukal |
Poslední dobou jsou velmi poptávané také příspěvky na vzdělávací kurzy nebo na sport a tréninky pro děti. „Obezita u nás každoročně roste, stát rozvoj fyzické zdatnosti a pohybové gramotnosti dlouhodobě významně nepodporuje a konec daňový výjimky na volnočasové benefity by byl další velkou ránou,“ říká Zoltán Finta z LemonPay.
Zaměstnanci na benefitech netrvají
Aktuálně dostává téměř třetina zaměstnanců od zaměstnavatele příspěvek na sportovní nebo pohybové aktivity.
Z pohledu zaměstnavatelů jsou benefity důležité, vnímají je jako možnost odlišení se na silně konkurenčním trhu práce a zatímco se zaměstnavatelé snaží poskytovat lidem co možná nejvíce výhod, zaměstnanci benefitům přikládají stále menší význam. V březnové onlinové anketě personální agentury Předvýběr.CZ označilo pouhých sedm procent respondentů benefit jako „spíše důležitý“.
„Pokud konsolidační balíček projde a zhorší podmínky pro poskytování benefitů, dá se očekávat, že na tom lidé vydělají - firmy, které si to můžou dovolit, benefity nahradí zvýšením mzdy,“ říká František Boudný, ředitel personální agentury Předvýběr.CZ.
