Fenomén všudypřítomných klimatizovaných prostorů má své počátky v padesátých letech, kdy se zvlášť kanceláře začaly nepřiměřeně ochlazovat.
„Majitelé kancelářských budov chtěli tehdy urputně dokázat, že tento komfort mohou poskytnout. Někdy ho ale bylo až přespříliš,“ vysvětluje pro web CNN Salvatore Basile, autor knihy s názvem Ochlazení: Jak klimatizace změnila všechno.
Zdánlivě nenápadný vynález z počátku 20. století byl ovšem klíčový. Díky klimatizaci se například rozmohl filmový průmysl, lidé totiž začali chodit do klimatizovaných kin, umožnila také stavbu obchodních center, transatlantických leteckých linek a počítačů a serverů, které pohánějí internet, píše web firmy Carrier, jejíž zakladatel Američan Willis Carrier, stojí také za zrodem klimatizace samotné.
Důvodů, proč se chlad vrývá pod kůži zaměstnanců sedavé práce i nyní, je několik. Jednak má každý jinak stavěné tělo, jednak je teplotní model desítky let starý. A především, je uzpůsobený formálnímu byznysovému oblečení. Dnes se přitom už dress code značně rozvolnil.
Architekti a inženýři vysvětlují, že proud vzduchu je nastavený pro vychlazení kanceláří při jejich plném vytížení. Po pandemii ovšem víc než dříve zejí židle u počítačů prázdnotou, když si mnoho lidí bere home office, ať už částečný, nebo úplný.
Klimatické systémy kancelářských budov jsou většinou nastaveny tak, aby zvládly i ta největší vedra, což vede k tomu, že v normální letní den je jejich výkon předimenzovaný. „Je to jako mít závodní auto, se kterým ale chcete zajet jen pro chleba do pekárny za rohem,“ podotýká David Lehrer, architekt z centra Berkeley, které se zabývá prostředím budov.
Všechny tu trpíme
Každé léto se najde někdo, kdo běžný den v klimatizované kanceláři zdokumentuje, letos v červnu se stalo virálním video, které zveřejnila hlasatelka z Pittsburghu. Natočila kolegyně zahalené do šálů I přikrývek s komentářem „všechny tu trpíme“. Jedna žena za počítačem ukazuje svoje prsty a se smíchem a nadsázkou říká: „Podívej, za chvilku mi zmodrají.“
„Když jsem tohle video na sítích uviděla, musela jsem se smát. Měla jsem vedle sebe puštěný přímotop a to byl červen,“ říká Leanna Parrishová, která se věnuje tvorbě tiktokových videí a ve svém příspěvku nespokojenost s kancelářskou zimou taky dala najevo.
Humorná pořekadla o ženách, které se rozčilují, že někdo zase otevřel okno, nejsou nic nového. Podle farmaceutické společnosti Pfizer jsou nicméně na zimu skutečně citlivější. Většinou mají pomalejší metabolismus, méně svalů a naopak větší procento tuku v těle, průměrně o šest až jedenáct procent. Teplo se soustředí kolem životně důležitých orgánů, zároveň jsou pak končetiny studenější.
„Klimatizace byla sexistická technologie vyvinuta muži pro muže,“ tvrdí Basile, autor knihy o vývoji této technologie podle CNN. Nižší teploty mužům vyhovovaly vzhledem ke stavbě jejich těla a také kvůli oblečení. Nosili obleky s upnutými kravatami, kdežto ženy chodily v mnohem vzdušnějším oblečení.
Podle odborného článku Borise Kingmy jsou teploty v kancelářských budovách nyní nastavené pro pohodlí čtyřicetiletého muže o hmotnosti sedmdesát kilogramů. To má také vliv na produktivitu, dřívější studie prokázaly, že ženy pracují lépe v teple, naopak muži při nižších teplotách.
Větrák pro každého
Japonsko se s klimatickými podmínkami na pracovišti vypořádalo po svém. Spustilo kampaň „Cool Biz,“ podle které mohou zaměstnanci od května do září chodit do kanceláře nalehko. Vevnitř je příjemných 27 stupňů a majitelé ušetří na energiích.
Podle Schiavona z Berkeley je teplé pracovní prostředí řešením i v jiných zemích. „Místo toho dejte každému možnost si ke stolu přinést větrák,“ říká. Další možností je požádat o změnu místa. „U stolu vedle okna bude větší teplo,“ tvrdí Kingma. „Logicky naopak studenou alternativou je sezení uprostřed místnosti pod ventilační mřížkou.“
„Klíčem je umožnit lidem, aby se přizpůsobili, ať už jde o proud vzduchu nebo oblečení,“ uzavírá odborník.
Hledáte teplé místečko? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |