Ženy rodí stále později a seniorů bude přibývat, ukázala zpráva o důchodech

Zpráva o stavu důchodového systému vzniká každých pět let a vychází ze zprávy Českého statistického úřadu o vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace. Ministerstvo práce a sociálních věcí je povinné tuto zprávu vydávat. „Zpráva na základě dat popisuje situaci z pohledu všech faktorů, které ovlivňují důchodový systém. Slouží k tomu, abychom se jako politici zvládli opravdu relevantně rozhodovat,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr připomněl, že od roku 1981 v Česku klesá porodnost. „Tam jsme se dostali pod hodnotu dvou dětí na ženu. Výrazný pokles pak přišel mezi lety 1990 až 1995,“ uvedl Jurečka s tím, že nejnižší počet dětí na jednu matku byl 1,14 dítěte.

„Posunuje se také věk porodu. Jsme u hranice kolem 30 let. Predikce říká, že se to bude posunovat. Nelze čekat, že by se tento trend zvrátil. Predikce čeká, že úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na ženu,“ shrnul ministr s tím, že aktuální hodnota je 1,45 dítěte na ženu.

Vrátíme věk odchodu do důchodu, přes 65 let nejede vlak, řekl Babiš

Podle zprávy také klesá pravděpodobnost úmrtí, a to jak u mužů, tak i u žen. Pokles se promítá do růstu střední délky života. „Je vidět, že predikce z minula se posouvá, počet starobních důchodců bude vyšší. Roste doba dožití. Je to zpráva pro společnost, budeme se dožívat vyššího věku,“ uvedl dále ministr.

Během 30 let bude podle zprávy v Česku o milion důchodců více než nyní. V roce 2023 jich bylo zhruba 2,2 milionu. „To podtrhuje, že důchodová reforma je nezbytná a nutná. Říkat, že se vývoj nějak zázračně změní, nelze. Není tu žádná informace, která by říkala, že se to může změnit,“ řekl Jurečka.

„Demografie je hlavní, co ovlivňuje finanční pozici důchodového systému. Vliv má i ekonomický vývoj. Řádově 50 procent obyvatel je ekonomicky aktivní. Ten poměr se několik let moc měnit nebude. Po roce 2033 se bude podíl neaktivních osob zvyšovat,“ dodává Tomáš Machanec, ředitel odboru sociálního pojištění MPSV.

Do důchodu později

Demografický vývoj, kdy klesá porodnost a roste počet starobních důchodců, je stěžejní důvod, proč vláda přišla s důchodovou reformou, která má za sebou první čtení v Poslanecké sněmovně. Počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování doby dožití. V důchodu byl tak lidé měli trávit v průměru 21,5 roku. Návrh se nelíbí opozici.

Reforma je podle vlády, ale i řady ekonomů nezbytná, protože bez ní systém nebude udržitelný. Problém je především stárnutí populace, kdy na jednoho důchodce bude pracovat stále méně lidí v produktivním věku. „Schodek důchodového rozpočtu neustále roste a v roce 2050 by dosáhl 350 miliard korun, pokud bychom nic neudělali. To je pět procent HDP,“ uvedl premiér Petr Fiala.

KOMENTÁŘ: Na státní důchod se nespoléhejte. A po reformě už vůbec ne

Důchodová reforma obsahuje i mnoho dalších opatření. Zavádí například minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy nebo odpuštění odvodů 6,5 procenta pracujícím starobním důchodcům místo navyšování penze.

Výchovné by se pak mělo vyplácet jen na třetí a další dítě. Na první dva potomky by ho mělo postupně nahradit započítání fiktivního výdělku ve výši celostátní průměrné mzdy za dobu péče. Bonus 500 korun za vychované dítě by se měl také přestat valorizovat. Manželé by mohli mít dobrovolně sdílený vyměřovací základ z odvodů pro výpočet penze. Podle ministra Jurečky je právě na tomto opatření shoda napříč politickým spektrem.