ZMAPOVÁNO: Které profese chybí v krajích a kdo kolik vydělá

V okolí Liberce nebo Ústí nad Labem jsou technické školy a učiliště jako kdekoli jinde v republice. Sídlí tam vysoká škola, strojní, dopravní, textilní či stavební průmyslovky, nábytkářská a elektrotechnická učiliště a navíc oproti zbytku země se tu vyučují i sklářské obory. 

Přesto na severu Čech citelně chybějí lidé s technickým vzděláním. Firmy marně hledají nejen konstruktéry, elektroinženýry, kvalitáře a operátory výroby, ale i svářeče, elektrikáře či seřizovače, kteří si obvykle jako OSVČ vydělají více než v zaměstnaneckém poměru.

„Na odborné technické pozice sháníme lidi i více než půl roku,“ říká Daniela Chovancová z českolipské společnosti Festool, která vyrábí profesionální elektronářadí.

Technici, ať už s výučním listem, maturitním vysvědčením nebo vysokoškolským diplomem, totiž často odchází za prací do Prahy, na Moravu nebo za blízké hranice do Německa.

„Díky nově dokončené dálnici je běžné i každodenní dojíždění do Prahy, kde za stejnou práci dostanou zaměstnanci stále výrazně lepší mzdu,“ vysvětluje Michaela Drncová z ústecké pobočky personální společnosti Grafton Recruitment.

Ačkoli se v pracovní inzerci severomoravských firem objevují dlouhé seznamy benefitů – od delší dovolené přes příspěvky na penzijní spoření, dopravu či zdravotní péči až dárky k životním jubileím – nejvíce táhne výše výplaty.

„Ve srovnání s pražskými platy, kterým region v severních Čechách musí často konkurovat, jsou místní mzdy často i o desítky procent nižší. Nejvíce je to patrné v informačních technologiích, kde u některých pozic platí, že tam, kde severočeské mzdy končí, pražské začínají,“ říká Kateřina Podlahová z liberecké pobočky Grafton Recruitment.

Naopak v administrativě panuje přetlak kandidátů. „Nicméně žádné volné pozice v administrativě nemáme. Je to dáno průmyslovým zaměřením regionu, působí zde zejména výrobní firmy, převážně v oblasti automotive, nikoliv například centra služeb, kde by se kandidáti uplatnili,“ doplňuje Podlahová. Podle zdejšího úřadu práce je velká poptávka po kuchařích, skladnících či zednících.

V okolí Prahy chybí nejen dělníci

Zatímco odborníky se Praze daří nalákat, horší je to s dělnickými profesemi. Zčásti je to i tím, že platy na těchto pozicích už nejsou tak rozdílné mezi regiony a hlavním městem, aby se vyplatilo přespolním cestovat za prací. 

„Zaměstnavatelé mají zájem o pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, v dopravě a skladování, ve výrobě. Dále mají zájem o uklízeče a pomocníky v domácnostech, hotelech, administrativních, průmyslových a jiných objektech,“ vyjmenovává Blanka Havlík z krajské pobočky úřadu práce v Praze.

Zaměstnavatelé tak často snižují své požadavky na zaměstnance. „V současnosti někteří zaměstnavatelé přistoupili k tomu, že na žádané profese, které se jim nedaří obsadit, nabírají maturanty i vysokoškoláky bez praxe, zaučují je a ve spolupráci s úřadem práce je rekvalifikují a vzdělávají na požadované pozice,“ vysvětluje Renata Malichová ze středočeského úřadu práce. Kvůli velkému počtu státních institucí chybí v Praze i jejím okolí celníci, policisté, lidé do armádních i vězeňských složek. „Nedaří se obsadit ani místa ve školství, chybí učitelé, vychovatelé, odborní pracovníci,“ dodává Malichová.

Jihočeský telefonista bere více než pražský

Historické hodnoty v počtu nabízených pracovních míst zaznamenávají úřady práce v Karlovarském kraji. Pro srovnání v červnu před dvěma lety nabízel tamní úřad práce téměř čtyři tisíce volných pracovních míst, loni už to bylo pět a půl tisíce, letos 8 239. Řada lidí z regionu dojíždí za prací do Německa. Není zde profese, která by nenašla uplatnění. 

Poptávka je po fyzioterapeutech, policistech, šičkách, číšnících, strážnících i referentech. Podobné je to i v Plzeňském kraji. Čím níže na jih, tím jsou však zaměstnavatelé radostnější. Daleko častěji než na sever Čech se tam vracejí novopečení odborníci ze studií v Praze, Brně či Olomouci.

„Oproti jiným oblastem v republice se nám poměrně úspěšně daří lákat i pracovníky z jiných krajů, zejména z Prahy a Středočeského kraje, a to jak na nižší, tak vyšší pracovní pozice,“ míní Vladimír Šlajch z českobudějovické pobočky Grafton Recruitment.

Sice je jen málo pozic, ve kterých si v jižních Čechách vydělají lidé více než v Praze, ale alespoň jedna taková je. „Specialista telefonického prodeje může brát v základu až 28 tisíc korun, ale v Praze si přijde nejvýše na 27 tisíc,“ podotýká Šlajch.

Brno výplatami hlavní město dohání

Tam, kde se nedaří přilákat české pracovníky, rádi vezmou zavděk i cizinci. O to více to platí v německém či rakouském příhraničí. Už desátým rokem pracuje ve Vídni zdravotní sestra z Mikulova. 

„Dojíždění je sice pekelné, hlavně na příjezdech do Vídně, ale pracovat v Rakousku se stále vyplácí. Za zkrácený úvazek mám více než sestra v nemocnici za celý úvazek i s příplatky,“ pochvaluje si čtyřicetiletá maminka dvou dcer.

Zdravotníci, ať už lékaři, sestry, či zubaři, chybějí nejvíce také ve Zlínském kraji.

Když Češi jezdí za vyššími výdělky do Rakouska, na jižní Moravu zase míří pracanti z Ukrajiny, Běloruska, Maďarska i Polska. Stejný trend hlásí také Vysočina. „Přesto v Brně a okolí chybějí tisíce pracovníků, a to jak na dělnické profese, tak i na odbornější posty v podnikových službách, kde je nutná znalost daného oboru i schopnost hovořit cizími jazyky,“ vysvětluje Kateřina Tkadlecová z brněnské pobočky Grafton Recruitment.

Přitom brněnské platy dotahují ty pražské v mnoha oborech, ať už jde o informační technologie, logistiku, zdravotnictví či obchod.

Z Ostravy utíkají do ještě větších měst

V Ostravě už hlásí stop stav. Zatímco jinde volných míst raketově přibývá, v Moravskoslezském kraji podle odborníků se už moc nových pozic neobjeví. Navíc je na severní Moravě stále patrnější ještě jeden nepříjemný trend.

„Absolventi škol zde po skončení studia zůstávají jen zřídka, za kariérou odchází nejčastěji do Brna či Prahy, kde si již během studia nachází práci. Do regionu nemají často zájem přijít ani lidé z jiných oblastí, a to ani v případě nadstandardních pracovních nabídek,“ říká manažer ostravské pobočky Grafton Recruitment Michal Gargoš. I tady řeší nedostatek lidí náborem cizinců. Na Ostravsku jde zejména o Poláky, kteří preferují denní dojíždění, na Olomoucku o Bulhary, Rumuny či Ukrajince.

Severomoravští zaměstnavatelé to přesto nevzdávají a své pracovníky si doslova hýčkají. „Nabízí psychologa, maséra či fitness trenéra. Svým lidem také vyplácí plnou mzdu i v prvních dnech pracovní neschopnosti, za pár minut přesčasu denně poskytují dny dovolené navíc,“ vypočítává Gargoš.

Na Královéhradecku si zaměstnance vozí do práce

Dokonce ani lidé či zaměstnavatelé z jednoho kraje však nemají stejný výběr. Příkladem je Pardubický kraj, kde jsou podmínky značně nevyrovnané. Zatímco v krajském městě a okolí je aktuálně až dvacet tisíc volných míst, v okrese Svitavy pouze něco přes dva tisíce.

„Pozice v hlavních odvětvích kraje – obchodu a službách, strojírenství a výrobě dopravních prostředků – se tvoří hlavně na Pardubicku, ale také například v okrese Ústí nad Orlicí. Jde především o místa v dělnických profesích, nezřídka na více směn,“ říká ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl.

I tady hledají celou plejádu profesí. Od normovačů a technologů přes lékaře a oční optiky až po seřizovače CNC a učitele jazyků. Mnohé jen těžko obsadí, neboť kraj má nejmenší nezaměstnanost v zemi – pouhých 1,8 procenta.

Podobně to vypadá i v sousedním Královéhradeckém kraji. „Roste průměrná mzda, což paradoxně vede k větší fluktuaci zaměstnanců. I na ní se podílí zaměstnavatelé organizováním a financováním přepravy,“ doplňuje ředitel krajské pobočky v Hradci Králové Martin Horák.