Chce to změnu, lákají teď nové posily firemní billboardy. Pracovní portály nebyly nikdy tak nacpané volnými pozicemi a málokdo se občas nezasní, jaké by to bylo jinde. Třeba v úplně jiném oboru.
Plánujete změnit kariéru? Vyberte si ze široké nabídky pracovních pozic na portálu jobDNES.cz. |
„Měnit obor je v pořádku, ale musím si také uvědomit, že to není zadarmo. Budu se muset vše učit a vlastně budu na úrovni absolventa. Tedy učeň. Nic nevím, ale mám nadšení. To je parádní, ale po čase může jak mně, tak okolí dojít trpělivost,“ říká HR konzultantka Dagmar Matějková.
S čím lidé nejvíce zápasí v prvních měsících? „Obvykle nastanou pochybnosti, protože jsme si něco vysnili, ale realita je jiná. Často vše déle trvá a více stojí. Jak peněz, úsilí, učení se. Nemohu někam přijít a očekávat, že mě tam nadšeně budou vítat a budou vděční za to, že nic neumím a chci za to mnoho peněz,“ poznamenává mentorka.
Zaměstnance nejčastěji láká vlastní podnikání, chuť sám něco dokázat, využít své dovednosti a zároveň získat volnost, kterou na málokterém pracovišti zažijí.
Co se týče oboru – nejvíce lidí sbíhá od své původní profese k informačním technologiím. Prestižnímu, dobře placenému oboru, který se rychle vyvíjí a nabízí množství variabilních pozic. Svědčí o tom i plné IT kurzy.
Příběh studentský
Počítače Jiřinu Kopsovou bavily už na střední škole. Zůstala u nich i na vysoké. „Studovala jsem zároveň VŠE a matfyz. Jenže tam jsem tuto kombinaci dlouho nevydržela. Na matfyzu jsme měli jeden předmět o IT, zbytek byla matika. Dala jsem proto přednost ekonomické škole,“ vypráví absolventka, která po škole začala pracovat v administrativě.
Po rodičovské ale potřebovala zcela jiné pracovní podmínky. „Hledala jsem práci s dobrou pracovní dobou, která půjde skloubit s výchovou malých dětí. Zkoušela jsem to v personálním oddělení, ale tahle práce mě nebavila,“ říká Kopsová.
Naopak ji přitahovalo povolání jejího partnera – testera, a tak se přihlásila do rekvalifikačního kurzu Green Fox Academy. „Na novém místě mám možnost školení, získávat certifikace a mohu se tak dále v oboru rozvíjet. Navíc na aktuálním projektu pracuji s kolegy z celého světa a mám tak možnost poznávat zajímavé lidi, přestože pracuji z domova. To mi nyní stačí ke štěstí,“ říká novopečená junior programátorka.
Příběh covidový
Stejný kurz v Green Fox Academy absolvoval i Jaroslav Pospíšil, nasměroval ho tam ale jiný osud.
„U mě nastal zlom během pandemie koronaviru. Začal jsem naplno pracovat z domova. Přestal jsem se vídat s kolegy, mezi kterými jsem měl mnoho přátel, a uvědomil jsem si, že bych chtěl dělat něco, kde uvidím hmatatelný výsledek své práce,“ říká muž, který se do svých 28 let živil jako finanční analytik. Své sehrály i obavy, jak to s jeho místem bude dál.
„Začalo mi být jasné, že moje a další podobné pozice projdou nějakou nevyhnutelnou redukcí kvůli automatizaci. Čím víc jsem o IT přemýšlel, tím víc se mi líbila perspektiva do budoucna. Díky programování bych se lépe uplatnil na trhu práce. S tím jsem do rekvalifikace šel,“ prozrazuje nyní už kvalifikovaný programátor. „Rád bych se profesně rozvíjel a učil. Jinak popravdě moc neplánuji.“
Příběh mnoha kariér
Lubomír Husar je naopak ten, který v kurzech vyučuje. Zakladatel startupu LovelyData učí zájemce strojové učení, Python, SQL, Power BI nebo Tableau. Od píky ale začínal několikrát.
„Dosud se mi povedlo projít mnoha rolemi i obory, které spolu vzájemně nesouvisely. Hlavním důvodem byla asi nejvíc moje zvědavost. Nevnímám proto tyto změny jako zlomy ve své kariéře, ale jako postupné hledání a objevování,“ říká mladý muž.
Nejvíce času strávil ale v IT, na projektech, které souvisely s daty. „Do tohoto oboru mě přivedla spíš šťastná náhoda než nějaké vědomé směřování. Brzy jsem zjistil, že je to něco, co mě baví a co mi i jde. Díky tomu jsem se pak dostal na různé projekty po celé Evropě a měl možnost poznat spoustu zajímavých lidí,“ vysvětluje Husar.
Příběh vědecký
Čím později si člověk rozmýšlí změnu kariéry, tím hůře se od původní profese odpoutává. Třeba od milované vědy... „Mé rozhodnutí k zásadní změně práce se rodilo poměrně těžce a bolestně. Třináct let jsem se věnoval vědě a výzkumu. Vědecká práce byla fascinující a naprosto mě pohltila. Na straně druhé ale nebyla moc výdělečná a já jsem potřeboval zabezpečit rodinu,“ vypráví Ivan Svoboda, bývalý pracovník Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v ČR.
Odejít do zahraničí jako mnoho z jeho kolegů nechtěl, a tak se rozhodl ve dvaatřiceti letech o přechod do komerční sféry. „Hned na první dobrou jsem si vybral obor IT, který v té době raketově startoval. Mimochodem se mi hodily i zkušenosti s počítačovými technologiemi, které se tehdy ve vědeckých ústavech již využívaly s výrazným předstihem. Změně mé profese nahrála i náhoda, kdy můj kamarád z IT oboru hledal nové posily s otevřenou myslí,“ usmívá se Svoboda.
Nyní pracuje už pětadvacet let v oboru kybernetické bezpečnosti, poslední léta ve společnosti Anect. „A musím říct, že se dodnes nenudím. Na jednu stranu to znamená, že se neustále objevují nová a nová rizika. Na druhou stranu to je právě to, co se mi líbí a v čem se mi částečně hodí i vědecká průprava: neustále musím zkoumat něco nového. A s nadsázkou mohu říci, že pořád dělám něco obdobného. Dříve jsem bojoval proti biologickým virům a nemocem, dnes vedu ‚boj‘ s počítačovými viry a hackery,“ říká Ivan Svoboda.
