Zrušení superhrubé mzdy mnozí vítají. Opatření zavedené jen na dva roky, jak navrhuje prezident Miloš Zeman, by ale podle odborníků způsobila jen potíže.
Nejlépe honorované pracovní nabídky na pracovním portálu jobDNES.cz |
„Zrušení superhrubé mzdy hodnotíme pozitivně, protože povede ke zjednodušení a zprůhlednění zdaňování zaměstnanců. V praxi činí výpočet často potíže, zejména je-li třeba zohledňovat zahraniční pojistné. Dočasné zrušení však podle našeho názoru přinese opět jen zmatky a zvýšení nejistoty poplatníků, což je zejména pro dočasné výjimky typické,“ myslí si manažerka daňového oddělení BDO Monika Lodrová.
Dočasným zrušením superhrubé mzdy spolu s rušením nebo snižováním daňových slev se podle daňové poradkyně účetní firmy Mazars Gabriely Ivanco bude systém opět komplikovat a pro zaměstnavatele bude znamenat další obtíže zejména při plánování nebo dodatečné náklady na změny v informačních systémech.
„Měnit daňové zákony s tím, že se bude jednat o dočasné řešení považujeme za velice nešťastné. Mimochodem superhrubá mzda byla před dvanácti lety zavedena také jako dočasné řešení,“ upozornila. Podle ní by Česku prospěla spíše komplexní reforma daňového systému, která by znamenala významné zjednodušení a stabilitu daní a která bude doprovázena úspornými opatřeními ve výdajích státu.
Zrušení superhrubé mzdy je přitom podle daňového poradce a jednatele společnosti KODAP Vlastimila Sojky potřebné z technických důvodů. Upozornil, že superhrubá mzda je unikátní vynález České republiky, který způsobuje komplikace při zdaňování stále rostoucího okruhu osob s příjmy z jiných zemí.
„Pokud by mělo dojít k jejímu zrušení bez úpravy daňových sazeb, nemělo by to být ani dočasné opatření. Vedlo by to totiž v soukromém sektoru k umělému přelévání zdanitelných příjmů do zvýhodněného zdaňovací období a tudíž k velkým meziročním deformacím,“ uvedl. Dodal, že v současnosti by se peníze ze státního rozpočtu měly vydávat cíleně tak, aby pomohly zasaženým sektorům a případně skupinám osob.
Problém pro rozpočet
Předsedkyně Národní rozpočtové rady vlády Eva Zamrazilová upozorňuje, že zavdení patnáctiprocentní sazby daně může být velkým problémem pro veřejné finance. Ministerstvo financí totiž nepředstavilo návrh, jak výpadek v příjmu kompenzovat.
Schillerová neví, jak vykrýt díru v rozpočtu po konci superhrubé mzdy, přiznala |
„Osobně bych byla pro zrušení superhrubé mzdy v takové podobě, v jaké se o něm píše v programovém prohlášení vlády – tedy se sazbami daně na úrovni 19 a 23 procent. Přijetí patnáctiprocentní sazby daně, byť by to mělo být jen na dva roky, by znamenalo celkový výpadek příjmů v řádu stamiliard korun, což je pro veřejné finance příliš velká zátěž,“ říká. Zamrazilová si ale dovede představit, že by se sazba daně v následujících třech letech měnila.
„Pokud by přesto bylo nutné zvolit cestu kompromisu, umím si představit zrušení superhrubé mzdy a současné zavedení sazby ve výši 17 procent pro rok 2021, 18 procent pro rok 2022 a původně avizovaných 19 procent pro rok 2023. Tou dobou už by měla být ekonomika zpět na svém potenciálu,“ myslí si.
Zrušení superhrubé mzdy, na kterém se dohodla vláda by pro zaměstnance znamenalo snížení daně z hrubých příjmů na patnáct procent. Prezident Miloš Zeman, který již dříve upozorňoval na to, že by mělo opatření velký vliv na rozpočet, v neděli sdělil ministryni financí Aleně Schillerové, aby se opatření zavedlo jen na následující dva roky. Zrušení by podle něj mělo být provázeno výrazným snížením daňových výjimek.
Schillerová Zemanův návrh probere s koaličními partnery. „Názor pana prezidenta je pro paní ministryni důležitý,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
